(Budu psát jako za Míšu.)
ZÁVIST JE NANIC.
...Beželi jsme k podiu až najednou na mně někdo zavolal
a já se lekla zakopla jsem o stojan a letěle jsem po hlavě na zem.
Holky se zastavili a ptali se mě jestli je všechno v poho
já jsem holkám nechtěla zkazit konzert a tak jsem zahlala že je všechno v poho
a dopajdala jsem an podium. Popravdě mě dost bolela noha
ale já si řekla že to neni konec světa a
odtanocovala jestli se to dá tak říct celej koenzert.
Když konezert skončil tak nám náž kameraman jako obvykle
pujčil kameru a my jsme se na sebe podívali a zhodnotili se.
Naš manažer tedy taťka Niki si stěžoval že jsem tancovala dost těžkopádně
a že jsem vubec nedopadala na pravou nohu.
A tak jsem se přiznala a řekla co se vlastně stalo.
Taťka žíkal ať mu ukážu nohu a bylo vydět
že ji mám dost nateklou a namodralou.
Tak jsme jeli do nemocnice.
Tam mě doktor vyšetřil a říkal že to naštěstí není zlomené
ale že nebudu moc na zítřejší tréning
a že si chvilku poležim.
Takže se kuli mě trening zrušil a odložil se na příští týden.
Tak jsem ležela doma v posteli a 2 dny jsem se nekonečně nudila.
A tak jsem si vzpomínala jak se mi to vlastně stalo a vzpoměla jsem si že na mě někdo křičel
ale kdo to už jsem si nevzpoměla.
Druhý den jsem si myslela že se budu nudit ještě více jako dny před tím
ale co se nestalo zazvonil zvonek a do dveří vstoupili
Angee Niki Tess a Vendy a tvářili se velice rozchechtaně.
5íkala jsem si co to s nimi je že jsou tak nervozni.
A tak se jich ptám...
(pokračování příště

)